Spalovač mrtvol
Spalovač mrtvol – Ladislav Fuks
LITERÁRNÍ TEORIE
Literární druh a žánr:
epika, psychologický román, hororová próza s prvky existencialismu a černého humoru
Literární směr:
česká próza 2. poloviny 20. století, existencialismus, poprvé vydáno 1967; silně ovlivněno atmosférou předválečného a válečného Československa, inspirace absurditou a psychologií
Slovní zásoba:
jazyk je spisovný, místy archaismy, ironie, černý humor, opakování, vnitřní monology, symbolika, krátké i dlouhé věty, dialogy i popisy
Figury a tropy:
symbol (krematorium, smrt, tibetská kniha mrtvých), metafora, ironie, opakování, personifikace, přirovnání, hyperbola, groteska
Rytmus, verš, rým:
psáno prózou, rytmus určen střídáním popisů, vnitřních monologů a dialogů, gradace napětí
Vypravěč (lyrický subjekt):
er-forma, vnější pozorovatel, částečně nahlíží do nitra hlavní postavy
Stylistická charakteristika textu:
časté opakování frází, vnitřní monology, ironie, černý humor, groteskní popisy, psychologická hloubka, gradace šílenství
Postavy:
- KAREL KOPFRKINGL: hlavní postava, zaměstnanec krematoria, posedlý smrtí a čistotou, postupně propadá šílenství a nacistické ideologii
- LAKME: Kopfrkinglova manželka, židovského původu, oběť manželovy proměny
- ZINA A MILIVOJ: děti Kopfrkinglových, nevinné oběti
- WILLEM REINKEN: Kopfrkinglův přítel, nacista, ovlivňuje Kopfrkingla
- DALŠÍ POSTAVY: kolegové, známí, představitelé společnosti
Děj:
Karel Kopfrkingl pracuje v pražském krematoriu a je posedlý myšlenkou očisty světa prostřednictvím smrti. Pod vlivem nacistické ideologie a svého přítele Reinkena se rozhodne „očistit“ i vlastní rodinu, protože jeho žena je židovka. Postupně zabíjí své blízké a zcela propadá šílenství. Román končí jeho úplným odcizením a ztrátou lidskosti.
Kompozice:
chronologická, krátké kapitoly, gradace šílenství hlavní postavy, symbolické motivy
Prostor a čas:
Praha, krematorium, období před a během druhé světové války
Význam sdělení (hlavní myšlenky, motivy):
kritika totalitních ideologií, psychologická studie zla, odcizení, manipulace, smrt, šílenství, motivy: smrt, čistota, rodina, ideologie, vina
LITERÁRNÍ HISTORIE – společensko-historické pozadí vzniku
Dobové vnímání díla a jeho proměny:
po vydání velmi diskutované, rychle zfilmováno (1968, režie Juraj Herz), dnes považováno za vrchol české psychologické prózy
Dobová kritika díla a její proměny:
chváleno pro psychologickou hloubku, originalitu a mrazivou atmosféru, inspirace pro další autory, časté adaptace
Aktuálnost tématu a zpracování díla:
nadčasová kritika zla, manipulace a fanatismu, stále aktuální, časté divadelní i filmové adaptace
Srovnání s vybraným literárním dílem:
srovnatelné s Kafkovým Procesem (odcizení, absurdita), Remarqovou Jiskrou života (koncentráky), Camusovým Cizincem (odcizení, existencialismus)
Známí autoři stejné doby a spojení s autorem:
- Arnošt Lustig (holokaust, psychologická próza)
- Ota Pavel (psychologická próza, povídky)
- Bohumil Hrabal (groteska, absurdita)
- Milan Kundera (existencialismus, psychologická próza)
- Franz Kafka (absurdita, odcizení, inspirace)